Podnikatelé častokrát kritizují stát za to, že jim byznys komplikuje zbytečnými zákony. Jen loni parlamentem prošlo 130 norem. Na druhé straně se v uplynulých letech i sám podnikatelský sektor pouštěl do psaní paragrafů tam, kde mu zákon chyběl. Vzpomeňme například novelu zákona zavádějící bankovní identitu, zákon o právu na digitální služby nebo stavební zákon. Jaké podmínky má Česko pro tvorbu zákonů? Jak by se daly zlepšit? A je frustrace podnikatelů skutečně namístě? Na to se Tomáše Babáčka, partnera Deloitte Legal a předsedy nominační rady ankety Zákon roku, ptala v podcastu zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Ačkoliv má Česko v legislativním procesu ještě řadu mezer, frustrace z kvality legislativy není namístě. „Tak jako ve spoustě věcí se i ve tvorbě zákonů nacházíme mezi Východem a Západem,“ míní Babáček, který v rámci Deloitte Legal již třináctým rokem organizuje anketu Zákon roku. Jejím cílem je povzbudit zdravý zájem o nově přijímané zákony a upozornit na ty, které se skutečně povedly.

V posledních letech má Česko podle Babáčka na kontě řadu kvalitních legislativních počinů. Za dobrý legislativní rok považuje rok 2012. Tehdy v anketě Zákon roku uspěla například rekodifikace soukromého práva. „To považuji za jeden z nejúžasnějších legislativních počinů. Mít moderní soukromé právo je obrovská hodnota, která usnadňuje komunikaci s byznysem a dává právní jistotu,“ vysvětluje Babáček.

Západní inspiraci může Česko podle něj naopak chytit ještě v hodnocení d–⁠opadů regulace, a to zejména té již schválené. A zapracovat by po tamním vzoru mohlo také na komunikaci nově přijatých předpisů navenek směrem k veřejnosti a podnikatelům. Zpřístupnit obsah zákonů jim mohou třeba infografiky. Ty už ke své legislativě zveřejňuje i Evropská unie.

Zlepšit tvorbu a porozumění zákonům může dále také digitalizace legislativního procesu. V té už přitom Česko začíná nabírat dobrý směr. „Je řada už schválených kroků, jako eSbírka a eLegislativa, které v dohledné době povedou k zpřehlednění předpisů, zmenšení chybovosti a ztransparentnění legislativního procesu. Povedlo se už zavést jednotné dny účinnosti – 1. leden a 1. červenec,“ připomíná Babáček. Od příštího roku by návrhy nových předpisů měly obsahovat i standardizované přehledy souvisejících nových veřejnoprávních povinností. „To zpřehlední regulatorní zátěž, kterou má nová norma přinést,“ dodává.

Související
Zobrazit